Reklama
 
Blog | Lukáš Jelínek

Daň z primárních zdrojů

Často se hovoří o ekologické daňové reformě. Může mít různé podoby - jednou z nich je i systém daně z primárních zdrojů. Znamená zásadní přeměnu daňové soustavy a hlavně úplně jiný pohled na lidské konání.

Běžné daně – ať už přímé či nepřímé – jsou založeny na zatížení práce, zisku, obratu atd., prostě vytvořených hodnot nebo spotřeby. I když bych rád viděl, aby daně nebyly zbytečně vysoké (a aby se samozřejmě snížily také veřejné výdaje), existuje navíc také možnost daňový systém od základu změnit.

V poslední době se čím dál více hovoří o ekologické daňové reformě. Měla by spočívat ve vyšším zdanění paliv a dalších podobných zdrojů, vyšší daňové zátěži dopravy apod., a naopak snížení jiných daní. Toto lze ovšem dotáhnout ještě mnohem dál – a dostat se až ke konceptu daně z primárních zdrojů.

I když reálné podoby mohou být různé, jde o hlavní princip – a tím je přesun daňové zátěže na čerpání neobnovitelných přírodních zdrojů. Zjednodušeně řečeno, bude zdaněn každý odběr čehokoliv z přírody. Tedy především jakákoli těžba (paliv, kovů a jejich rud, různých hornin a nerostů atd.), dále vyčlenění pozemků z půdního fondu, kácení stromů bez následného zalesnění, případně další případy, kdy se něco odebírá z přírody.

Reklama

Současně se zavedením této daně se zruší většina těch obvyklých. Důležité samozřejmě je, aby změna bylo fiskálně neutrální, tedy aby se nezměnila daňová kvóta. Zavedení daně přinese několik zásadních výhod:

  • Zdanění výroby (a tedy cena výrobku) bude silně závislé na tom, kolik neobnovitelných primárních zdrojů se při tom spotřebuje. Cena tak bude celkem věrně odrážet stopu zanechanou v životním prostředí.
  • Vznikne značný tlak na snížení spotřeby surovin při výrobě, na omezení zbytečné dopravy, na nasazení moderních úsporných technologií. Tím se zpomalí spotřeba neobnovitelných zdrojů a získá více času pro jejich vhodnější náhradu.
  • Snížení spotřeby zdrojů se projeví i na poklesu znečištění prostředí odpadními látkami.
  • Eliminace ostatních daní bude znamenat větší svobodu ve tvorbě hodnot, poskytování služeb a jejich využívání.

Bohužel, daň z primárních zdrojů má také nemalé nevýhody:

  • Aby měla smysl, musela by se nasadit globálně. Sice je možné zavést tento systém jen v části států (např. na území EU), ale jakákoli obchodní výměna s jinými státy je pak značně komplikovaná.
  • Tato daň bude mít každopádně dočasný charakter. Jak bude slábnout spotřeba zdrojů, budou klesat výnosy z daně. Po nějaké době bude muset být postupně nahrazována jinými daněmi.
  • Škodlivé emise řeší jen nepřímo a částečně (například palivo lze spálit s různou úrovní tvorby jedovatých plynů, třeba oxidů dusíku). Hlukové emise neřeší prakticky vůbec.
  • Určit optimální míru zdanění jednotlivých zdrojů je nesmírně složitá úloha. Pravděpodobně by se tato daň musela zavádět velmi zvolna, aby se daly hledat vhodné sazby bez rozkolísání veřejných rozpočtů.

I když může celý nápad vypadat jako šílenost, podle mého názoru rozhodně stojí za úvahu. Přestože se koncept daně z primárních zdrojů asi nikdy nestane reálně aplikovatelným modelem, přinejmenším lze odtud čerpat inspiraci.

Odkazy

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama