Reklama
 
Blog | Lukáš Jelínek

Zlepšete kvalitu – jinak budeme nakupovat v Německu!

Výrobci, dovozci a prodejci by měli honem rychle udělat něco s kvalitou potravin (i mnohého nepotravinářského zboží). Jinak se mohou dočkat toho, že budou lidé houfně jezdit nakupovat do zahraničí, hlavně do Německa.

Na českém trhu se prodává hodně levného, nepříliš kvalitního zboží. O takové zboží je poměrně velký zájem, lidé často preferují větší množství něčeho méně kvalitního než menší množství kvalitnějšího. Jenže bohužel je faktem – a nedávno publikované testy to prokázaly – že totéž zboží (myšleno stejný výrobce a stejné typové označení) prodávané na různých trzích může být různě kvalitní, bez ohledu na cenu.

Již dříve se hovořilo třeba o Coca-Cole, která je pro některé trhy slazena cukrem, pro jiné glukózovo-fruktózovým sirupem. Poprvé se o tom hovořilo v souvislosti s Mexikem, kdy Mexičané vyráželi do USA koupit si svůj oblíbený nápoj v kvalitnější, cukrem slazené verzi. Podobný rozdíl byl mezi Coca-Colou prodávanou v Česku (cukr) a na Slovensku (sirup). Tady jsme patřili ještě do té „lepší“ skupiny.

V jiných případech je to ale o poznání horší. Stejně označené výrobky dodávané na různé trhy obsahují různá množství klíčových surovin, případně stejná množství, ale v různé kvalitě. Čím více na východ, tím kvalitativně hůře, přestože cena nijak výrazně neklesá nebo dokonce stoupá. Neplatí to samozřejmě obecně, ale v řadě případů to tak skutečně je (a čím větší výrobce, tím je pravděpodobnost vyšší).

Reklama

Pro Čechy – chtějí-li získat skutečně kvalitní zboží – tak zbývá jediná, ovšem docela snadno dostupná možnost: vyrazit za hranice, tedy především do Německa, případně Rakouska. Důvodů, proč je to nyní tak snadné, je řada:

  • Jsme v EU a tedy každý si může dovézt libovolné množství zboží, aniž by narážel na nějaké limity nebo platil clo.
  • Jsme v Schengenu a tak lze přes hranice cestovat volně, bez zdržování, jakkoli často.
  • Platební kartou lze v zahraničí platit bez poplatku (většina lidí tedy nebude muset řešit směnu peněz).
  • Přeshraniční hromadná doprava je poměrně hustá; ostatně již před vstupem do EU (o Schengenu nemluvě) jezdil příměstský autobus z Drážďan až do Teplic.

Určitým problémem může být jazyková bariéra, ale kdo vyrazí například do německého super/hypermarketu, nic zvláštního umět nepotřebuje. Stačí aby poznal, že si třeba místo likéru nekupuje olej (vzpomínám na reklamní hudební klip od Ivana Mládka z počátku 90. let, kde taková situace nastala).

Čili, ať si každý zváží, nakolik to má smysl – a v případě, že se kvalita nezačne brzy pronikavě zlepšovat, neváhá jezdit nakupovat do ciziny. Vypadá to možná nevlastenecky, ale je potřeba dát výrobcům najevo, že „takhle tedy ne“.