Návrh připravovaly komise expertů. Názory různých odborníků na stejnou věc se samozřejmě často liší, proto jsou výstupy z komisí vždy kompromisem. Ovšem komise sebelepších odborníků neřeknou nic o tom, jak změny vypadají z pohledu běžného řidiče, kterého se to týká úplně nejvíce. Právě takový pohled (můj) bych vám chtěl nyní nastínit.
Bránění v předjíždění
Co si budeme říkat, kdo je předjížděn a snaží se tomu bránit (tak, že šlápne na plyn), je čuně. Podstatně zvyšuje nebezpečnost situace, protože se předjíždění prodlouží a může dojít k ohrožení dalších účastníků provozu. Čili s body za bránění v předjíždění souhlasím. Ovšem sankce 6 bodů (zřejmě i se zákazem řízení, jako je tomu u zakázaného předjíždění – přesné informace bohužel nemám) mi připadá hodně tvrdá, zejména s ohledem na to, že bude hodně záležet na subjektivním posouzení situace policistou.
Nedodržení bezpečné vzdálenosti
Jde o nejčastější příčinu dopravních nehod u nás (společně s nedostatečným věnováním pozornosti řízení). Kdo dnes takto způsobí nehodu, zaplatí jen pokutu, body nedostane. Udělení bodů je na místě, nevidím však důvod, proč by to mělo platit jen mimo obec – mnoho takových nehod se stane například na pražské Jižní spojce nebo jiných městských komunikacích s hustým provozem, tedy obecně v obci.
Nedodržení povinnosti dát znamení o změně směru jízdy
S bodováním tohoto přestupku nesouhlasím. Existují situace, kde 90 % řidičů povinnost uloženou zákonem nedodržuje (jmenovitě předjíždění cyklisty a objíždění chodce, obojí bez změny směru jízdy), ale to nepovažuji za dostatečný argument pro bodování.
Problém je totiž například v tom, že je řidič povinen „blikat“ po celou dobu odbočování – všechna moderní vozidla však mají automatické vypínání blinkru, které je odvozeno od vratného pohybu volantu. Někdy stačí pohnout volantem malý kousek zpět a blinkr se vypne. Řidič sleduje dopravní situaci, vypnutí blinkru nezaregistruje … a dostane „flastr“.
Podobně existuje řada situací (hlavně složitějších křižovatek), kde není úplně jasné, kdy blikat a kdy ne. Z bodů se může stát nástroj zbytečné buzerace, aniž by to posloužilo bezpečnosti.
Jízda bez světel ve dne
Nově se nebude bodovat, s čímž souhlasím (byť jsem svítil i ve dne už dávno před tím, než byla tato povinnost zavedena). Z bezpečnostního hlediska jde o okrajovou věc, bodování tohoto přestupku je zbytečné.
Porušení povinnosti vyplývající ze zákazové nebo příkazové značky
Nemám na to jednoznačný názor. Bylo to „oceňováno“ jedním bodem, čili změna nebude velká. Asi největší problém je se zákazem vjezdu vozidel nad určitou hmotnost (kamiony vjíždějící, kam nemají, přímo ničí ulice a mosty), ale pokud není možné vozidlo zvážit, jsou sebevětší sankce stejně k ničemu.
Neoprávněné použití majáku
Dnes obecně za 1 bod, nově 4 body modrý maják a bez bodu oranžový. Naprostý souhlas, zneužití modrého majáku je velmi hrubým přestupkem, ten oranžový má většinou jen varovnou funkci – proto je dobré jejich zneužití rozlišovat.
Jízda bez pásu/sedačky
Nově za 3 body. U sedačky je to ještě pochopitelné (chrání se zdraví dítěte), ale pokud jede řidič sám nepřipoutaný, ohrožuje jen své zdraví. Proto nevidím důvod za to vůbec nějaké body dávat, a už vůbec ne tři.
Nezastavení před přechodem
Nově zavedené čtyři body jsou hodně a setře se tím rozdíl mezi pouhým nezastavením a přímým ohrožením chodce. Opět se to může stát buzeračním nástrojem – posouzení nutnosti zastavit je velmi subjektivní.
Co mi chybí
Ohrožení jiného řidiče při změně jízdního pruhu je „odměňováno“ jen třemi body. Podle mého názoru by sankce měly být stejné jako u nedání přednosti (jde vlastně o tentýž přestupek), tedy nejméně ty dnešní čtyři body.
„Osoba blízká“
Záležitost, o které se většinou hovoří jako o „problému osoby“ blízké, se bude pravděpodobně řešit způsobem, který se s tím vším vypořádává po svém – tedy zavedením správního deliktu, který spáchá ten, kdo neoznámí, kdo vozidlo řídil. Je ovšem otázka, zda takovéto řešení povede k nějakému cíli.
Myslím si, že nikoliv. Zaprvé bude mít každý i nadále právo nevypovídat, pokud by tím přivodil i jen sobě nebezpečí stíhání. Ale především – pokud provozovatel vozidla řidiče označí a ten odmítne, že řídil, bude to tvrzení proti tvrzení. Správní orgán bude tedy tam, kde byl.
Ministerstvo dopravy má k dispozici právní rozbor (rád bych vložil odkaz, ale na příslušném serveru již bohužel není k dispozici), který na tato nebezpečí upozorňuje a v podstatě říká, že to takto řešit nelze. Ovšem ministr Řebíček si zjevně nedá říct a zkouší, zda to projde.
Nejlepší ze všeho by samozřejmě bylo, tohle celé opustit a přestupky řešit přímo na místě, okamžitě po spáchání. Jednak není třeba řešit, kdo řídil, ale současně to má i mnohem silnější výchovný efekt, než když si někoho předvolají, že před 3 měsíci někde překročil rychlost (což si řidič nejspíš vůbec nebude pamatovat). Ale zvednout zadek a jít si stoupnout na silnici je holt trochu náročnější, než sedět v teple kanceláře a jen vyřizovat fotky, které vypadávají z radaru.