Hodnocení nárůstu dovozu ojetin bývá obvykle hodnoceno negativně. Stojí za tím dva hlavní argumenty. Jeden, vydatně podporovaný zástupci automobilového průmyslu, spočívá v tom, že čím více se prodá ojetin, tím nižší budou prodeje nových vozů. Je to do určité míry pravda, ale je otázka, zda to považovat za negativní nebo pozitivní jev. Ještě se k tomu vrátím.
Druhým argumentem je, že dovozem ojetin se z našich silnic stane vrakoviště. Tento argument je již z principu chybný. Po našich silnicích nesmí jezdit nic, co neprojde technickou kontrolou a měřením emisí. I když se stává, že občas někdo za úplatek projde i s technicky nezpůsobilým vozidlem, není to rozhodně důvod k blokaci dovozu. Týká se to totiž všech aut bez ohledu na původ, a mělo by se to řešit v rovině kontroly dodržování pravidel technických kontrol, nikoli stavěním bariér dovozu.
Nyní uvedu důvody, proč považuji možnost neomezeného dovozu aut za pozitivní. Jednak je to – možná pro někoho paradoxně – omlazení vozového parku. I když se „reálný“ vozový park (tedy to, co skutečně jezdí po silnicích) dost výrazně liší od „administrativního“ parku (registrovaná vozidla), je fakt, že průměrné stáří vozidel se pohybuje okolo 14 let. Máme zde stále obrovské množství aut vyrobených v 80. letech 20. století. Tato auta byla již tehdy technicky velice nekvalitní (jak z hlediska ekologického, tak i bezpečnostně) a zastaralá. Proto i kdyby byly tyto vozy nahrazeny stejně starými, avšak kvalitnějšími, bylo by to prospěšné.
Ve skutečnosti se ale dovážejí auta výrazně novější. Mají vstřikování a řízené katalyzátory, jsou kvalitnější po bezpečnostní stránce (deformační zóny, výztuhy, airbagy, předpínače pásů…). Každé takové dovezené auto, které nahradí škodovku, trabant nebo wartburg z 80. let, přispěje k lepší bezpečnosti a menší devastaci životního prostředí.
Nedělejme si iluze, že kdyby nebyla možnost dovozu, lidé by si kupovali nová auta. Mnozí na to prostě nemají. Pokud by něco koupili, pak ojetinu z bazaru. V českých bazarech sice ojetiny jsou, ale jedná se hlavně o auta, která jsou ojetá velice důkladně – v ČR se auta prodávají mnohem později než v cizině -, vzhledem k úzké nabídce jsou ceny dost vysoké a výbava aut naopak nízká. Tedy by se na silnice dostávaly ojeté vozy v menším počtu, ale v horším stavu.
Druhým důvodem je tlak na výrobce a dovozce aut. ČR patří k zemím, kde jsou nová auta relativně drahá. Stačí se porozhlédnout po zemích EU a porovnat ceny vozů bez DPH. Nákup nového auta v cizině dnes umožňuje ušetřit desetitisíce. Lepší podmínky pro dovoz budou tlačit na ceny u nás a umožní koupit nový vůz levněji (nebo za stejnou cenu, ale s lepší výbavou) i bez cestování přes půl Evropy. Výrobcům se to určitě nebude líbit – ale třeba stavební firmy by také uvítaly, kdyby se staré domy nesměly opravovat a musely se stavět stále nové. Uvolnění dovozů je krok k férovějšímu tržnímu prostředí, oproti stavu, kdy stát automobilkám zajišťuje prodej tím, že obchod s ojetinami omezuje.
Třetí, hlavní důvod, je ryze logický. Když jsme členy EU, kde platí pro průmyslové zboží pravidla volného obchodu, bylo by na hlavu postavené, kdyby se z toho něco vytrhávalo. Každá taková bariéra zhoršuje naše postavení vůči EU a zpomaluje vyrovnávání úrovně. Proti bariérám všeho druhu (ať už se týkají obchodu nebo třeba pohybu pracovních sil) bychom měli bojovat, ne je naopak stavět. Každá bariéra možná někomu krátkodobě pomůže, ale ve výsledku nakonec proděláme všichni.