Reklama
 
Blog | Lukáš Jelínek

Na volební průzkumy nehleďte, nevolte menší zlo

Má vaše oblíbená strana tři procenta nebo dvanáct? Budete se podle toho rozhodovat při volbách? A volíte nějakou stranu jen proto, že představuje menší zlo? Obojí pusťte z hlavy. Jinak se vzdáváte velmi podstatné části svých politických svobod.

Čeští občané jsou v předvolební atmosféře doslova bombardování předvolebními průzkumy, odhady volebních výsledků a tak podobně. Snadno lze podlehnout tomu, že se člověk podle těchto průzkumů rozhoduje. Má smysl dát hlas straně, která má v průzkumech třeba jen 2 % hlasů? Nespadnou tyto hlasy „pod stůl“? Není lepší dát je někomu, komu je předpovídán velký zisk hlasů a je z obdobně voličsky preferovaných stran nejblíž k požadovaném programu (tzv. volba menšího zla)?

Může se zdát logické, že tomu tak je. Jenže takový pohled je strašlivě ošidný a ve svém důsledku znamená, že se člověk zbavuje podstatné části svých politických svobod. Jeho chování je už dopředu něčím determinováno a místo racionálního výběru, komu dát hlas, podléhá vnějším vlivům.

Nejprve k těm průzkumům. Jednotlivé průzkumy se liší dost propastně. I pokud jsou prováděny zcela poctivě, mohou využívat různou metodiku a navíc pracují s poměrně malým výběrovým souborem (obvykle okolo 1000 lidí). Výsledná čísla se mohou tedy od reality dost výrazně lišit.

Reklama

Volební průzkumy lze ale také zcela cíleně ovlivňovat. Buď tím, jak se vybere vzorek voličů, nebo následně interpretací výsledku. Například se prezentuje pouze několik volebních stran (třeba jen ty, které mají nad 3 %; strana s 2,9 % se už na televizní obrazovku nedostane, přestože statistická chyba je podstatně větší než 0,1 procentního bodu) nebo je dokonce některá strana přímo vynechána/odstraněna, jak už se to před časem skutečně stalo Pirátům.

Pokud se lidé řídí podle průzkumů, výsledky pak ty průzkumy kopírují, zejména z hlediska toho, kdo překročí pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Jak lákavé může být, průzkumy zmanipulovat… Netvrdím, že to strany běžně dělají (když nepočítám jejich vlastní průzkumy, kde si mohou stanovovat použitou metodiku), ale vyloučit to nelze nikdy.

Stejný problém je ale to takzvané „menší zlo“. Volení velkých stran (ať už podle průzkumů nebo dřívějších výsledků voleb) se může zdát dobrou metodou, jak zachránit hlas před propadnutím. Jenže přesně takové chování pak způsobuje, že volby dopadnou právě takhle. Když se lidé nebojí volit zdánlivě nevolitelné strany, může být výsledek úplně jiný. Velké strany, vědomy si volby menšího zla, cítí podstatně menší tlak na sebereflexi, než by měly při reálné hrozbě poklesu pod pětiprocentní hranici.

Proto každému doporučuji, ať naprosto nehledí na výsledky předvolebních průzkumů ani na hrozbu propadnutí hlasu, a ať volí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, přesně podle svých představ, v rámci možností daných spektrem kandidujících stran. Považuji to za jednu z klíčových věcí, nutných pro zlepšení politického prostředí u nás v zemi. Z bahna se nelze vyhrabat, pokud do něj budeme ten rypák strkat sami.