Drtivá většina zdravotní péče u nás je financována z „pojištění“ (spíše se jedná o daň, ale to už je detail) a pokusy předchozích vlád o zavedení určité spoluúčasti pacientů zřejmě v blízké budoucnosti vezmou za své – to až nastoupí vláda stran, které tvrdí, že má být zdravotní péče zdarma.
Prezident Miloš Zeman se dlouhodobě netají svým životním stylem: tučné maso, grilovaná kuřata, topinky smažené v oleji, pivo, Becherovka, slivovice atd. Dietologové by si ho mohli brát jako příklad toho, jak to vypadat nemá. Před několika málo týdny byla prezidentovi zjištěna cukrovka (což mimochodem pravděpodobně znamená, že do jeho životního stylu patřilo také zanedbávání preventivních prohlídek, protože na těch by se na to dávno přišlo), již ve stadiu určitých komplikací.
A zatímco lékaři hovoří o nutné změně životního stylu, prezident si z toho zjevně těžkou hlavu nedělá a před cestou na Sněžku se posilňuje pivem a zhruba čtvrtinou krabičky cigaret. Byl spatřen a vyfotografován i s panákem jakési lihoviny.
Teď samozřejmě vyvstává otázka, kdo má platit zdravotní péči, která bude nutná k udržení prezidentova zdraví na aspoň přijatelné úrovni. Mají to být daňoví poplatníci? Nebo se má částečně podílet i sám prezident, který si zcela vědomě ničí zdraví?
Jsou v zásadě čtyři možnosti. Buď se bude na léčbě částečně podílet pacient, tedy v tomto případě prezident Zeman. To by ale bylo zcela v rozporu s tou politikou, kterou prezident prosazoval v dobách, kdy seděl ve vládě a ve sněmovně. S politikou, která má „bezplatné zdravotnictví“ jako jednu ze svých hlavních tezí.
Pak je tu druhá možnost – léčbu zcela zaplatí daňoví poplatníci, ale pacient ničící si zdraví (a zejména nedodržující léčebný režim) bude nějakým způsobem trestán, ať už pokutami nebo v krajním případě i vězením (či léčebnou uzavřeného typu), kde mu bude poskytována pouze zdravá strava a kde bude podroben náležitému režimu.
Třetí možnost spočívá v tom, že náklady na léčbu nevzniknou, protože člověk kašlající na své zdraví prostě a jednoduše nebude ošetřován. Proč se mají lékaři trápit s vymýšlení léčby někomu, kdo o to nestojí a kdo navržená opatření poruší ne za rohem, ale přímo před očima lékařů?
A konečně čtvrtou možností je, že se přijme jako norma, že se každý může chovat jak chce, ničit si zdraví jak chce, a ostatní mají povinnost bez mrknutí platit náklady, které tím vzniknou.
Tak schválně – ke které z uvedených možností by se přiklonil prezident Zeman? A co ostatní politici napříč politickým spektrem?