Zatímco v celé České republice nebyla květnová statistika nehod příliš lichotivá, regionálně to mohlo být úplně jinak. Podle údajů publikovaných v regionální příloze deníku MF DNES (bohužel nemohu uvést přesná čísla ani odkázat na článek, nachází se v placené části archivu – údaje lze získat z webu Ministerstva vnitra, byť trochu krkolomně) totiž v květnu 2008 klesl počet nehod oproti stejném měsíci předchozího roku zhruba o polovinu.
Totéž se týká i počtu zraněných. U mrtvých byl pokles dokonce o 100 %, protože se ale jednalo po pokles z jednoho člověka na nulu, nelze to brát jako směrodatné. V každém případě to je zajímavý fakt, vzhledem k obecnému vývoji v republice.
Těžko mě někdo přesvědčí, že za tak velkým poklesem stojí pouhá náhoda. Ta může stát za počtem usmrcených, kdy jedna velká nehoda snadno zacloumá se statistikou o stovky procent. Ale tohle je něco zcela jiného. Zasloužilo by si to každopádně analýzu, kde (ve kterých okresech, obcích, na kterých silnicích atd.) počet nehod klesá, kde stagnuje, kde roste. Zatím jsem žádnou takovou práci nikde neviděl.
Ještě pár zajímavostí – nejprve z okresu. Podle policejních dat bylo během letošního května 9 dnů, kdy se nestala žádná nehoda (o které by policie věděla). Jednoznačně nejčastější příčinou nehod byl nesprávný způsob jízdy, což je poměrně široký pojem, takže nejde takto blíže určit, jak bylo které provinění konkrétně zastoupeno.
Nyní zajímavosti celorepublikové, a to od začátku roku do konce května (pouze samotný květen nemám k dispozici). Počet těžce zraněných byl nejnižší od roku 1990, počet usmrcených druhý nejnižší (nejnižší byl v roce 2006, o dvě osoby méně). Ohledně zavinění nehod nejvíce klesl podíl „jiných zavinění“ (o 39 %), závadou komunikace (21 %), řidiči nemotorových vozidel (21 %) a jinými účastníky (20 %). Nejméně klesl počet nehod zaviněných chodci, a to o necelá 2 %, bylo však zabito o 6 lidí více než o rok dříve.
U řidičů motorových vozidel vede v příčinách nehod nevěnování se řízení a nedodržení bezpečné vzdálenosti (což je vlastně „dvojpříčina“, skoro jedno a totéž, podle mých zkušeností to policie při vyšetřování nehod ani moc nerozlišuje a zařadí to pod jedno nebo druhé, není-li to zcela jednoznačné). Podle počtu usmrcených tu máme opět dvojpříčinu, a to nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky a nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (subjektivně bych to první bral jako podmnožinu toho druhého, ale policejní myšlení je asi jiné).
Z hlediska krajů klesl počet nehod nejvíc v jihomoravském (12 %), nejméně v severočeském a v Praze (5 %). Počet mrtvých pak klesl nejvíce opět v jihomoravském kraji (o 30 %), nejvíce stoupl v kraji jihočeském (17 %).
Nejpodstatnější nepříjemnou změnou je zřejmě nárůst počtu usmrcených chodců (o 13, tedy 18 %). Mezi další takové změny (z hlediska úmrtnosti) je nárůst u nehod způsobených nedáním přednosti, nehod způsobených nesprávným předjížděním a u nehod, které se staly v obci.
Už nebudu dále unavovat čísly a dalšími fakty. Spíš bych se chtěl zamyslet nad tím, co stojí za pozitivními a negativními změnami. Policejní aktivita to nebude, ta se meziročně prakticky nezměnila. Nebude to ani změna předpisů, protože žádná nebyla.
Zlepšení lze do jisté míry přičítat postupnému zlepšování vozového parku. Co mi ale zůstává skutečnou záhadou, je nárůst počtu umírajících chodců. Že by se vrhali pod kola aut dobrovolně, asi tou pravou příčinou nebude. Zasloužilo by si to podrobnou analýzu, podobně jako již dříve zmíněné rozlišení podle okresů. Takové analýzy by pravděpodobně daly mnohem lepší informace, než nedávno s velkým humbukem představené hvězdičkování a barvení silnic na mapách.