Zmíněné „modré éčko“ je ikonou pro spouštění webového prohlížeče Internet Explorer (IE), dodávaného firmou Microsoft jako součást systému Windows. V současné době existují dvě verze. Šestá je stále ještě nejpoužívanějším prohlížečem, přestože se jedná o skutečného dinosaura. Byla vydána před více než 6 lety, nechvalně proslula bezpečnostními dírami (sice dnes již opravenými, nicméně ve své době velmi nepříjemnými) a špatnou ovladatelností, a nejeden webdesigner zešedivěl při boji s chybami, které tento prohlížeč obsahoval a stále (i po opravách) obsahuje.
Nedávno byla vydána verze sedmá. Nejpalčivější problémy se v ní již nevyskytují, ovládání bylo velmi podstatně vylepšeno, stejně tak i bezpečnostní aspekty, nicméně tento prohlížeč stále obsahuje chyby (viz pozn. 1), které jsou řadu let známy a byly Microsoftu již nesčetněkrát ohlášeny.
Konkurence však nespí. Kdo si pamatuje začátky služby WWW (World Wide Web), jistě bude znát název Netscape Navigator (pozn. 2). Právě to byl totiž první webový prohlížeč, který udělal díru do světa (před ním byly již jiné podobné programy, především textově orientované, nejdále to dotáhl grafický prohlížeč Mozaic). A býval tehdy placený. Poté, co Microsoft začal vydávat své prohlížeče, nabízel je zdarma a později (od Windows 98) je zahrnul přímo do systému, upadl Netscape v zapomnění.
Nezmizel ale docela. Většina jeho zdrojových kódů byla otevřena a na jejich základech vznikl projekt Mozilla. Výsledkem několika let vývoje se nakonec stal jednak balík Mozilla Suite (dnes známý jako SeaMonkey, s velmi malou uživatelskou základnou), ale hlavně programy Mozilla Firefox (webový prohlížeč) a Mozilla Thunderbird (poštovní program). Kromě toho je vydáván i program Netscape Navigator, založený na stejném jádře.
Kombinací nevalných vlastností Internet Exploreru a agresivního marketingu Mozilla Foundation došlo k něčemu, co ještě krátce předtím nikdo nečekal. Počet uživatelů prohlížeče Firefox začal prudce růst. A roste stále, přestože je již k dispozici nová verze IE. Aktuální podíl se pohybuje okolo 30 %.
Dosud jsem ale ještě vůbec nezmínil třetího vzadu. Mohl bych říci: „Dva se perou, třetí se směje.“, a nebude to daleko od pravdy. Máme tu totiž ještě jednoho významného hráče, a tím je prohlížeč Opera. Není ani tak známý, ani tak rozšířený jako Internet Explorer a Firefox. Nicméně má mnoho co nabídnout, a kdo si na něj zvykne, přechod na něco jiného je jako přesednout z kvalitního moderního vozu do Trabanta.
Co je Opera
Počátky prohlížeče Opera sahají až do roku 1994. Tehdy u norské telekomunikační společnosti Telenor vznikl projekt, jehož výsledkem byl velmi jednoduchý webový prohlížeč. První verze měla takový úspěch (zatím jen uvnitř firmy), že se po skončení projektu pokračovalo ve vývoji, nyní už v samostatné firmě Opera ASA.
V roce 1996 byla vydána první veřejná verze (2.1). Následný vývoj pokračoval ve velmi dynamickém tempu (až dodnes) a každá nová verze přinášela zajímavé inovace, které konkurence jen následně kopírovala, pokud je vůbec do svých produktů začlenila. Od čtvrté verze je jádro prohlížeče multiplatformní (dřívější verze byly jen pro Windows).
Původně byla Opera komerčním placeným programem. Od páté verze se přidala možnost použití zdarma, s tím, že se v takovém případě zobrazoval reklamní proužek. Později přibyla ještě varianta s textovou reklamou. Od verze 8.50 je Opera zcela zdarma, placené zůstávají jen některé mobilní verze.
Proč používám Operu
Operu používá přibližně 12 % čtenářů mého blogu (což je zhruba 4x víc, než činí průměrný podíl tohoto prohlížeče na českém webu). Z těch zbývajících 88 % by ji možná někdo používal také, kdyby věděl, co nabízí. Nyní tedy uvedu, proč používám právě Operu:
- Rychlost. Opera je obecně nejrychlejším prohlížečem. Rychle startuje, rychle zobrazuje stránky, rychle zpracovává skripty na stránkách atd. Prokázala to již řada testů, je to znát i subjektivně. Mohou existovat případy, kdy bude nějaký jiný prohlížeč rychlejší, ale v praxi to nebude příliš časté.
- Efektivita práce. Opera nabízí přesně takové funkce, které usnadňují a urychlují práci s prohlížečem. Řadu věcí již konkurence postupně okopírovala (např. prohlížení v listech uvnitř okna, použití středního tlačítka myši, zoomování apod.), ale ve většině z nich je Opera stále napřed.
- Malá velikost programu. V souboru o velikosti něco přes 6 MB se nachází celý instalační balík, včetně překladu do mnoha jazyků (samozřejmě včetně češtiny). A to přestože Opera obsahuje též poštovního klienta, RSS čtečku a některé další nástroje.
- Multiplatformnost. Používám zhruba půl na půl Windows a GNU/Linux, proto mi velice vyhovuje, když v obou systémech mohu používat stejný prohlížeč.
- Kvalitní podpora standardů. Opera pravděpodobně nejlépe podporuje webové standardy (včetně teprve připravovaných, jako je CSS 3). Stránka, která těmto standardům vyhovuje, se téměř jistě zobrazí správně. Při tvorbě validních webů lze Operu používat jako referenční prohlížeč.
- Přizpůsobitelnost. Uživatelské rozhraní lze „překopat“ k obrazu svému. Rád tak činím, protože mi výchozí podoba nevyhovuje. Na lišty si dám tlačítka, která potřebuji, vše nepotřebné schovám.
- Skiny. Operu lze též velmi snadno oskinovat, tedy změnit vzhled ovládacích prvků. Skinů existují stovky (já používám úsporný skin PlastikOpera) a lze je vybírat přímo přes nastavovací dialog.
- Rychlé vyhledávání. Stačí napsat hledaný výraz do adresního řádku, a buď před něj přidat písmeno označující vyhledávací službu (např. g pro Google), nebo se posunout do níže rozbaleného seznamu a zvolit výchozí (nastavenou) službu. Lze vyhledávat i z textu – vybere se text (nebo se poklepe na slově) a přes kontextovou nabídku se spustí vyhledávání. Rychlé a efektivní.
- Správce stahování. Přímo v Opeře lze ovládat stahování souborů (klasické HTTP/FTP, ale i BitTorrent), napojovat po přerušení apod.
- RSS čtečka. Nemá sice tolik funkcí jako samostatné čtečky, ale pro sledování RSS kanálů bohatě postačuje.
Další výhody Opery
Uvedené důvody platí pro mě. Ještě tu jsou ale některé další, které sice pro mě osobně nejsou významné, ale pro jiného být mohou. Tady jsou:
- Hračky. Tzv. widgets jsou malé aplikace vytvořené pro Operu. Některé jsou k ničemu, ale existuje i řada takových, které se hodí (pravítka, stahovače videa, monitoring verzí programů, sdružené vyhledávání apod.).
- Hlasové ovládání. Do Opery lze doinstalovat modul pro hlasový výstup a ovládání. Není úplně dokonalé (navíc je orientované na angličtinu), ale přesto může posloužit.
- Gesta myší. Pomocí různých gest lze snadno ovládat všelijaké funkce prohlížeče bez nutnosti procházet nabídky a vybírat z nich funkce. Nepřišel jsem tomu na chuť, ale znám dost lidí, kteří na to nedají dopustit.
- Poštovní klient. Pro práci s e-mailem lze využít vestavěný nástroj. Má trochu netradiční ovládání (místo složek se pracuje s pohledy – už ve standardním nastavení je k dispozici řada různých pohledů, např. podle typu příloh), takže neosloví každého, ale je to opět zajímavá věc.
- Kontrola stránek. Lze zapnout kontrolu, zda otevíraná stránka není v databázi stránek podvodných. Nevhodné pro paranoidní uživatele (provozovatel databáze ví, jaké stránky si prohlíží), ale naopak vhodné pro ty, kdo mají obavy, aby se údaje zadávané do formulářů na stránkách nedostaly do nesprávných rukou.
- Opera Link. Jde o synchronizaci záložek a dalších informací mezi různými počítači (a dalšími zařízeními) s nainstalovanou Operou. V ostré verzi Opery zatím není (je ve verzi 9.50 beta), ale zanedlouho bude. Opět nic pro paranoidní uživatele.
Nevýhody Opery
Opera má samozřejmě kromě výhod i své nevýhody. Zejména:
- Špatné zobrazení některých stránek. Je to především proto, že mnozí webdesignéři (naštěstí dnes čím dál méně často) stránky buď „optimalizují“ pro Internet Explorer, nebo úplně kašlou na návštěvníky s čímkoli jiným, než je IE (většinou se absolutně nezajímají o nějaké standardy, prostě to nějak naprasí). Pak opravdu stránky nemusí v Opeře vypadat správně, případně se úplně rozsypou.
- Nefunkčnost speciálních stránek. Sem patří především internetové bankovnictví některých bank (např. donedávna Komerční banky). Buď vyžadují tzv. komponenty ActiveX, fungující pouze v IE, nebo prostě používají nějakou funkcionalitu, která v Opeře není nebo se chová jinak.
- Výchozí uspořádání není zrovna nejlepší. Připadá mi příliš chaotické, zbytečně mnoho funkcí (a to to dříve bývalo ještě horší), proto si ho vždycky předělávám. Stačí čtyři tlačítka (Zpět, Vpřed, Načíst znovu a Přidat), nahoře adresní řádek a dole řádek s otevřenými listy.
- Výchozí skin je dost odpudivý. Je to subjektivní záležitost, ale stejně si myslím, že by výchozí téma mělo být střízlivější, neutrálnější.
- Občasné problémy s Flashem. Flash je bolavá pata Opery. Sice se používá (podobně jako u jiných prohlížečů) plugin od Adobe, ale jeho spolupráce s Operou je občas problematická. Některé flashové objekty velmi zatěžují procesor (a tedy brzdí prohlížeč), občas program úplně zatuhne.
Je na každém, aby výhody a nevýhody sám zvážil, Operu si vyzkoušel a pak se rozhodl, zda ji bude používat. Já osobně bych ale neměnil (přesto, nebo právě proto, že občas používám i jiné prohlížeče – především pro kontrolu při vývoji webových stránek).
Opera Mini
Kromě klasické „PC“ verze Opery existují ještě další. Je to Opera Mobile (verze pro mobilní telefony se systémem Symbian a Windows Mobile, přizpůsobená vlastnostem těchto telefonů), Opera for Devices (speciální verze pro zařízení jako set-top boxy, hudební přehrávače, videopřehrávače apod.) a také Opera Mini.
Opera Mini je vlastně kombinace miniaturního programu a serverové služby. Program je napsán v Javě, proto lze použít na drtivé většině dnešních mobilních telefonů. Sám o sobě se stará jen o vykreslování. Data mu „předžvýkává“ server, který načte požadovanou stránku, upraví ji do podoby vhodné pro mobilní telefon a pošle do telefonu.
Výsledkem je, že se stránka na displeji zobrazí přehledně a čitelně, a současně se ušetří mnoho dat (a tedy často i peněz). Nevýhodou je, že všechna data samozřejmě procházejí přes server, lze je tam tedy odposlouchávat, zaznamenávat a případně i nevhodně měnit. Ale pro toho, kdo to chce používat ke zjišťování odjezdu vlaků nebo ke čtení denních zpráv, to asi nebude zásadní problém.
Takže znovu opakuji – velmi doporučuji Operu (klasickou i Mini) vyzkoušet a podle zkušeností se pak rozhodnout. Je dobře, že je tu možnost volby a že kromě modrého éčka lze používat … třeba červené óčko.
Poznámky
- Mezi staré známé chyby IE patří například nesprávná interpretace rozměrů (v IE 7 opravena jen částečně) nebo chyba při absolutním umístění objektu s určením vzdálenosti odspoda (neopravena vůbec).
- Později se setkáváme s názvem Netscape Communicator. Tento balík kromě programu Navigator (prohlížeče) obsahoval také mj. poštovní program, diskusní nástroj a program pro tvorbu webových stránek.