Legendy o tajných recepturách na to či ono (např. Coca-Colu nebo Becherovku) k příslušným výrobkům patří a zvyšují hodnotu značek. Nezáleží na tom, jak je to doopravdy s tím, kdo recepty zná, případně třeba zda zná několik lidí vždy jen část receptu a teprve smícháním všeho dohromady se získá výsledná směs. Cílem je totiž právě ta „aura výjimečnosti“, která se okolo toho vytvoří.
Na serveru thisamericanlife.org byl údajně zveřejněn snímek něčeho, o čem se hovoří jako o „pravém receptu na Coca-Colu“. Spekuluje se o tom, zda je opravdu pravý a zda jeho zveřejnění nebude mít za následek, že někdo vytvoří kopii slavného nápoje. Dohady tohoto typu lze klidně ukončit, třeba hned. Recept totiž zjevně pravý není. Tedy jako recept na dnešní Coca-Colu. Mohl by to být recept používaný někdy v minulosti (zřejmě na samém počátku; období tří měsíců v roce 1985, kdy se Coca-Cola vyráběla upravená a nemělo to úspěch, to nejspíš nebude), ale rozhodně ne dnes.
Proč si to myslím? Klíčem je právě složení, o kterém hovořila mluvčí české pobočky výrobce. Přinejmenším je v dnešní Coca-Cole obsažena kyselina fosforečná, kdežto recept uvádí kyselinu citronovou. Též se mi nezdá ten alkohol, který (pokud není úmyslně a důkladně odpařován) by musel být v hotovém nápoji prokazatelný. Takže ať je to, co je to, pokud tohle někdo namíchá, rozhodně tím nezíská tu Coca-Colu, která je obsažena v láhvích se známým bílo-červeným logem.